Beskydy - uměleckohistorické památky

Hrady

Nejstarší z hradů - Hukvaldy, se poprvé uvádí v r. 1234. Snad jen o pár let mladší je Starý Jičín, dnes v ruinách, připomínaný r. 1240. Zkáze neunikl ani Šostýn u Kopřivnice z r. 1293. Na příkaz císaře Ferdinanda byl v r. 1539 zbořen rožnovský hrad, jehož zbytky lze spatřit na Hradisku u Rožnova p. R. Jedna z pěkných hradních památek se dochovala ve Štramberku, je to donjon - věž zvaná Trúba jako součást někdejšího gotického hradu, pocházejícího snad ze druhé poloviny 13. stol., prvně zmiňovaná v r. 1359.

Města a zámky

V beskydské oblasti dochází k zakládání měst poměrně pozdě, až koncem 13. a ve 14. stol. Sídla dostala podobu měst slezského typu se čtvercovým a obdélníkovým náměstím a šachovnicovým rozložením ulic, jak to můžeme vidět v Novém Jičíně, v Příboře i Místku a také ve Valašském Meziříčí.

První architektonické památky, i když ve skrovné míře, tu zanechala teprve gotika. Zachovaly se především na církevních stavbách na nejstarších částech kostelů v Místku i Příboře, na spodní části věže hlavního kostela a na presbytáři kostela N. Trojice v Novém Jičíně, gotické detaily jsou však i ve frýdeckém zámku. Výtvarně se gotika projevila v podobě vyřezávaných madon v Rybí a Hodslavicích.

Výrazněji se v beskydském regionu uplatnila renesance, ladný a střízlivý sloh, který provázel kamennou výstavbu měst Nového Jičína, Příbora i Místku a obohatil zde mnohé domy vkládanými lunetami v klenbách. Renesance pronikla především do obytné architektury, vedle domů v Příboře i Novém Jičíně, uplatnila se na starších částech zámku ve Frýdku a svoji dnešní podobu vtiskla vstupnímu schodišti žerotínského zámku v Novém Jičíně. Také Valašské Meziříčí se honosí sličnou renesanční památkou, půvabným portálem a charakteristickou věží, přistavěnými ke kostelu P. Marie r. 1581. Dochovaná podloubí měst beskydské oblasti, nejzachovalejší a nejhezčí v Novém Jičíně a částečně zachovaná v Příboře, Místku i Valašském Meziříčí nesou zřetelné stopy renesanční výstavby.

Vpád baroka do oblasti Beskyd se projevil nejen na církevních stavbách, nýbrž i na architektuře světské. Kostely ve všech zdejších městech i na vesnicích jsou poznamenány tímto slohem. Také vnitřní výzdoba kostelů vděčí za svoji existenci baroku, k nejhodnotnějším z nich počítáme vnitřek kostela P. Marie v Novém Jičíně. U feudální třídy se barok projevil módou ve výstavbě zámků, která se projevila zvláště při přestavbě šlechtických sídel, jak patrno na zámcích ve Valašském Meziříčí, Vsetíně a ve Frýdku. Nejhonosnější zámeckou stavbou zůstává zde zámek v Kuníně, postavený v letech 1726-1734 vídeňským stavitelem J. I. Hildebrandem.

Barokní architekturu ve městech zastupuje také řada domů s dochovanými barokními štíty. Nejvýraznější z nich je půvabný dům U dvanácti apoštolů ve Valašském Meziříčí s plastickými reliéfy z přelomu 17. a 18. století. Baroko ovlivnilo také rozsáhlý objekt někdejšího piaristického kláštera v Příboře. Toto stavební období vyzdobilo město také řadou barokních soch, např. sochy Platzerovy v Krásně, a morovými sloupy.

Z pozdějších stavebních období možno připomenout empírový zámek Kinských v Krásně a některé výrazné secesní budovy v Místku, Příboře, Jablunkově, Vsetíně i Novém Jičíně.

V oblasti jsou dvě městské památkové rezervace. Ve Štramberku je to aglomerace lidové architektury, která zvláštním urbanistickým uspořádáním vytváří jedinečný architektonický celek. Novojičínskou památkovou rezervaci tvoří historické jádro města s půvabným náměstím a sítí přilehlých uliček.

Jistou urbanistickou uniformitu dodává dnes městům v beskydské oblasti výstavba nových sídlišť, která se nejzřetelněji projevuje ve Frýdku-Místku (téměř kompletní likvidace staré zástavby s výjimkou historických center obou částí měst). Dále pak ve Valašském Meziříčí, Frenštátě p. R., Novém Jičíně, ale i v Příboře, Třinci, Rožnově p. R. a ve Vsetíně.